PŘEDPISY FIFA PRO STATUS A PŘESTUPY HRÁČŮ

Preambule

1. Tyto předpisy se vztahují na status a způsobilost (kvalifikaci) hráčů, jakož i na pravidla, která lze uplatnit pro každý pohyb hráčů mezi kluby, které jsou členy různých národních svazů.  

2. Zásady uvedené v čl. 30, 31, 32 a 35 a v kap. I, II, III, X, XI a XIII těchto předpisů jsou rovněž závazné na národní úrovni.  

3. Každý národní svaz je povinen zajistit systém pro přestupy uskutečňované v jeho rámci a vypracovat předpisy, které musí být schváleny FIFA. Takové předpisy musí být v souladu s obecnými zásadami stanovenými v následujících článcích a musí obsahovat ustanovení pro každý spor, který může vzniknout v souvislosti s národním (tuzemským) přestupem (tj. přestupem ve stejném národním svazu).

Kapitola I. – Kategorie hráčů

Článek 1

Článek 2

1. Hráči, kteří nikdy nedostali žádnou odměnu jinou než náhradu skutečných výdajů vzniklých v průběhu jejich účasti na jakékoliv činnosti související se svazovým fotbalem, jsou považováni za amatéry.  

2. Cestovné a výdaje za hotel vzniklé v důsledku účasti na zápase a náklady na výstroj hráče, pojištění a trénink mohou být uhrazeny, aniž by byl ohrožen amatérský status hráče.  

3. Každý hráč, který vůbec kdy dostal odměnu převyšující výdaje a náklady uvedené v odst. 2 tohoto článku pokud jde o účast na činnosti související se svazovým fotbalem, musí být považován za neamatéra, pokud znovu nenabyl status amatéra podle podmínek níže uvedeného čl. 26 odst. 1.

Článek 3

1. Status hráče musí určit národní svaz, u kterého je hráč registrován.  

2. Každý spor, jehož předmětem je status hráče přestupujícího do zahraničního klubu (mezinárodní přestup) musí řešit Komise FIFA pro status hráčů.

Kapitola II. – Hráči neamatéři

Článek 4

1. Každý hráč označený svým národním svazem jako neamatér musí mít s klubem, který ho zaměstnává, písemnou smlouvu.  

2. Takové smlouvy musí mít minimální dobu platnosti jeden rok a maximální dobu platnosti pět let. Smlouvy na jinou dobu jsou přípustné jen tehdy, jsou-li slučitelné s národními zákony. Smlouvy musí respektovat aplikovatelné (příslušné) zákony, jakož i zásady stanovené v předpisech FIFA, a všechna další pravidla stanovená podle odst. 2 a 3 Preambule národním svazem klubu, který hráče zaměstnává.  

3. Jedna kopie těchto smluv musí být uložena u dotyčného národního svazu a na požádání, musí být dána k dispozici FIFA.  

4. Dohodnou-li se strany, že ukončí smlouvu před stanoveným datem, musí o tom informovat příslušný národní svaz.

Kapitola III. – Registrace hráčů

Článek 5

1. Každý hráč, který si přeje hrát jako amatér nebo neamatér v některé soutěži pořádané nebo uznávané některým národním svazem, musí být u tohoto svazu registrován.  

2. Hráči mohou být v jednom roce zaregistrováni u národní asociace pouze v jednom ze dvou registračních období, které za tímto účelem národní asociace určí, přičemž jeden hráč smí přestoupit pouze jednou za 12 měsíců v téže sportovní sezóně. Jedno z těchto období („registrační období“) se stanoví na konec a jedno doprostřed sezóny. Toto omezení neplatí pro přestupy amatérských hráčů v rámci jedné národní asociace. Zvláštní ustanovení platí i pro hostování hráčů (viz čl. 10.1).  

3. Národní svazy mohou registrovat pouze hráče přicházející z jiného svazu po obdržení (i) certifikátu o mezinárodním převodu registrace od tohoto jiného svazu (dále jen ‚certifikát‘ (osvědčení) o mezinárodním převodu registrace) a (ii), jedná-li se o neamatéra, kopie smlouvy hráče s jeho novým klubem.  

4. Výpisy z tohoto rejstříku (registru) musí být, na požádání, dány k dispozici FIFA.  

5. Předpisy řídicí aplikaci těchto Předpisů (dále jen ‚prováděcí předpisy‘) stanoví podrobněji pravidla upravující registrační termíny a informace, které mají být v tomto rejstříku (registru) obsaženy.

Kapitola IV. – Certifikáty o mezinárodním převodu registrace

Článek 6

1. Hráč amatér nebo neamatér, který se stal způsobilým hrát za některý členský klub některého národního svazu, nesmí být registrován u členského klubu jiného národního svazu, pokud tento jiný svaz neobdržel certifikát (osvědčení) o mezinárodním převodu registrace vydaný národním svazem, ze kterého chce hráč odejít.  

2. Národní svaz může požadovat certifikát o mezinárodním převodu registrace pouze od národního svazu, ze kterého chce hráč odejít, jestliže klub, do kterého chce hráč přestoupit, předloží svou žádost o registraci včas, tj. v registrační termínu pevně stanoveném národním svazem, který má o tento certifikát požádat.  

3. Po obdržení této žádosti si musí národní svaz předchozího klubu okamžitě u tohoto klubu a u hráče ověřit, zda vypršela smlouva, zda bylo vzájemně dohodnuto její předčasné ukončení, nebo zda neexistuje nějaký spor ohledně smlouvy.  

4. Národní svaz vyhotoví certifikát o mezinárodním převodu registrace do 7 dnů od požadavku jiného národního svazu, a současně odešle jednu kopii generálnímu sekretariátu FIFA.  

5. Jestliže ale jako výjimka z odst. 4 vznikl smluvní spor v souvislosti s tím, že hráč změnil kluby (tj. nevypršela smlouva ani nedošlo k vzájemné dohodě o předčasném ukončení smlouvy), nesmí dotyčný svaz certifikát o mezinárodním převodu registrace vystavit. Národní svaz smí vystavit certifikát o mezinárodním převodu registrace jen tehdy, když je mu sděleno rozhodnutí o sankci uvalené v případě neoprávněného porušení smlouvy. Tento národní svaz musí informovat žádající národní svaz o existenci smluvního sporu do 7 dnů od obdržení žádosti o certifikát.  

6. Pokud národní asociace, z níž hodlá hráč odejít, nevydá mezinárodní osvědčení o přestupu do 30 dní po obdržení žádosti od národní asociace, do níž hráč přestoupí, či neuvede řádné důvody, proč tak odmítá učinit, je nová národní asociace oprávněna vydat prozatímní osvědčení opravňující hráče hrát v příslušném státě. Prozatímní osvědčení se stává trvalým jeden rok ode dne, kdy nová asociace zaslala žádost předcházející asociaci. Komise pro statut hráčů je oprávněna odejmout hráči prozatímní osvědčení, pokud do té doby uvede předcházející asociace řádné důvody, proč předmětný dokument nevydala.

Článek 7

1. O potřebný certifikát o mezinárodním převodu registrace má právo požádat pouze národní svaz klubu, do kterého chce hráč přestoupit. Proto národní svaz, který obdrží nevyžádaný certifikát o mezinárodním převodu registrace od jiného svazu, nesmí dotyčného hráče zaregistrovat pro žádný ze svých klubů, dokud si nevyžádá jiný certifikát od národního svazu, ze kterého chce tento hráč odejít.  

2. Certifikát o mezinárodním převodu registrace, řádně podepsaný národním svazem, ze kterého hodlá hráč odejít, musí být vydán trojmo. Musí se k tomu použít zvláštní formuláře, které pro tento účel dodává FIFA, nebo podobně stylizované formuláře.  

3. Originál se odešle národnímu svazu žádajícímu o převod, první kopie generálnímu sekretariátu FIFA a druhou si ponechá národní svaz, ze kterého hráč odchází.  

4. Národní svaz může hráči udělit dočasnou způsobilost hrát zápasy na základě certifikátu o mezinárodním převodu registrace poslaného faxem na maximální dobu jedné sportovní sezóny trvající 12 měsíců. Jestliže pak tento certifikát do jednoho roku nepřijde, bude způsobilost hráče hrát zápasy považována za definitivní.

Článek 8

1. Certifikát o mezinárodním převodu registrace se nesmí podrobovat žádným podmínkám. Zejména platnost certifikátu o mezinárodním převodu registrace nesmí být omezena na žádné období a všechny doložky v tom smyslu připojené k certifikátu musí být považovány od počátku za neplatné.  

2. Národním svazům se přísně zakazuje aby si za vydání certifikátu o mezinárodním převodu registrace účtovaly výlohy nebo požadovaly zaplacení poplatků.

Článek 9

1. Národní svaz vydávající certifikát o mezinárodním převodu registrace na žádost jiného národního svazu musí v příloze k certifikátu uvést, zda u hráče, který chce přestoupit, není podezření na disciplinární důvody.  

2. Národní svaz, který dostane certifikát o mezinárodním převodu registrace, musí vykonat zbytek disciplinárních opatření uplatněných proti hráči a musí písemně potvrdit jeho předchozímu národnímu svazu, že tak skutečně učinil.  

3. Každý spor o tom, co zakládá nebo nezakládá disciplinární důvody podle výše uvedeného odst. 1, musí být předložen Komisi FIFA pro status hráčů.

Článek 10

1. V souladu s ustanoveními těchto předpisů platí pro uvolnění hráče k hostování jedním klubem jinému klubu stejný úřední postup jako při přestupu. Mezinárodní registrační certifikát o přestupu musí být proto vydán vždy, když hráč odchází z národní asociace do klubu z jiné národní asociace, v němž má hostovat. Mezinárodní osvědčení o přestupu smí být po skončení hostování vráceno národní asociaci, k níž náleží klub, který hráče k hostování uvolnil, trvalo-li hostování alespoň šest měsíců.  

2. Podmínky, kterými se řídí zapůjčení hráče neamatéra na hostování (na jak dlouho, povinnosti vyplývající ze zapůjčení), musí být upraveny uzavřením samostatné písemné smlouvy mezi oběma kluby a dotyčným hráčem. Každá doložka v tomto smyslu připojená k vlastnímu certifikátu bude neplatná (neúčinná) od samého počátku.  

3. Klub, který půjčil hráče na hostování, není oprávněn jej převádět do žádného třetího klubu bez písemného pověření od klubu, který hráče zapůjčil, a od dotyčného hráče.

Kapitola V. – Způsobilost hráče

Článek 11

1. Pouze hráč, který je v současné době registrován u některého národního svazu, aby hrál za jeden z jeho klubů, bude mít povoleno hrát v soutěžích pořádaných tímto národním svazem.  

2. Způsobilost pro hraní bude přiznána národním svazem pouze hráči, který splňuje následující podmínky:
   1. jestliže dotyčný hráč nebyl nikdy předtím registrován u klubu, který je členem některého národního svazu;
   2. jestliže dotyčný hráč přestoupil z jednoho klubu do druhého v rámci příslušného národního svazu podle pravidel svazu;
   3. jestliže dotyčný hráč:
      1. přestoupil z některého klubu jednoho národního svazu do jiného klubu v jiném národním svazu,
      2. má certifikát o mezinárodním převodu registrace (viz čl. 6) vydaný národním svazem předchozího klubu hráče,
      3. nebyl shledán vinným z porušení své smlouvy bez oprávněného důvodu nebo sportovně oprávněného důvodu,
      4. není vystaven žádným sportovním sankcím uvaleným Komorou FIFA pro rozhodování sporů podle čl. 42, a
      5. není vystaven žádným disciplinárním opatřením uplatněným vůči němu v době, kdy hrál za klub, ze kterého chce nyní odejít (viz čl. 9).
    

3. Předchozí ustanovení jsou bez prejudice pro případy, ve kterých Komise FIFA pro status hráčů specificky povoluje dočasnou způsobilost.

Kapitola VI. – Ochrana dorostenců

Článek 12

1. Mezinárodní přestupy hráčů do 18 let se budou povolovat pouze pod následujícími podmínkami:
   1. ve většině případů, když se rodina hráče přestěhuje do země, ve které sídlí nový klub, a to z důvodů, které nesouvisí s fotbalem,
   2. na území EU / EEA a v případě hráčů ve věku mezi minimálním produktivním věkem v zemi svého nového tréninkového klubu a 18 lety věku jsou novým tréninkovým klubem zaručena vhodná opatření pro jejich sportovní trénink a teoretickou přípravu (vzdělání, výchovu). Pro tento účel budou vypracována a fotbalovými orgány prosazována pravidla chování (kodex chování),
   3. u hráčů, kteří bydlí v pohraničí ve vzdálenosti nejvýše 50 km od hranic, pokud se klub se sídlem v sousední národní asociaci, v němž hráč hodlá trénovat, nachází též nejdále 50 km od státních hranic, souhlasí-li s tím obě dotčené národní asociace. Hráč musí nadále bydlet doma.
    

2. Tytéž zásady platí pro první registraci hráčů do 18 let, kteří nemají státní příslušnost v zemi, ve které poprvé žádali o registraci.

Kapitola VII. – Kompenzace za trénink mladých hráčů

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Článek 18

Článek 19

Článek 20

Kapitola VIII. – Udržování smluvní stability

Článek 21

1. 1. Pro všechny smlouvy podepsané do dne 28. narozenin hráčů platí: Dojde-li k jednostrannému porušení smlouvy bez oprávněného důvodu nebo sportovně oprávněného důvodu během prvních 3 let, budou uplatněny sportovní sankce a bude splatná kompenzace.
   2. Pro smlouvy podepsané po 28. narozeninách hráče budou platit stejné zásady, ale pouze po dobu prvních dvou let. (c) V případech uvedených v předchozích dvou odstavcích je jednostranné porušení smlouvy bez oprávněného důvodu během sezóny zakázáno.
    

2. 1. Jednostranné porušení smlouvy bez oprávněného důvodu nebo sportovně oprávněného důvodu po prvních 3 příp. 2 letech nebude mít za následek žádné sankce. Sportovní sankce ale mohou být uvaleny na klub a/nebo na manažera hráčů za způsobení porušení smlouvy.
   2. Porušení smlouvy podle definice v předchozím odstavci je během sezóny zakázáno.
   3. Disciplinární opatření může Komora pro rozhodování sporů uložit, nebude-li dána výpověď do 15 dnů následujících po posledním oficiálním zápase domácí (národní) sezóny klubu, u kterého je hráč registrován.

Článek 22

1. odměna (remunerace) a jiné požitky podle stávající smlouvy a/nebo nové smlouvy,  

2. zbývající doba platnosti stávající smlouvy (až do maxim. 5 let),  

3. částka jakéhokoliv poplatku nebo výdaje, kterou zaplatil nebo si způsobil bývalý klub, umořovaná po dobu platnosti smlouvy,  

4. zda k porušení dojde během období definovaných v čl. 21. odst. 1.

Článek 23

1. V případě, že smlouvu poruší hráč:
   1. Dojde-li k porušení smlouvy na konci prvního nebo druhého roku smlouvy, bude sankci tvořit čtyřměsíční omezení způsobilosti hráče pro účast ve všech oficiálních fotbalových zápasech od začátku nové sezóny domácího šampionátu klubu.
   2. Dojde-li k porušení smlouvy na konci třetího roku smlouvy (nebo na konci druhého roku, byla-li smlouva podepsána po 28.narozeninách hráče), nebudou uplatněny žádné sankce, pokud nebylo zanedbáno dání řádné výpovědi po posledním zápase sezóny. V takovém případě bude sankce úměrná.
   3. V případě přitěžujících okolností, jako je nedání výpovědi nebo opakované porušení smlouvy, mohou být uvaleny sportovní sankce až do maxima šesti měsíců.
    

2. V případě, že smlouvu poruší klub, nebo takové porušení způsobí:
   1. Dojde-li k porušení smlouvy na konci prvního nebo druhého roku smlouvy, bude sankci tvořit zákaz registrace každého nového hráče, na domácí nebo mezinárodní úrovni, až do vypršení druhého přestupního termínu, který následuje po datu, kdy nabylo toto porušení účinnosti. Ve všech případech nesmí omezení pro jednostranné porušení smlouvy překročit dobu 12 měsíců následujících po porušení nebo způsobení porušení smlouvy.
   2. Dojde-li k porušení na konci třetího roku smlouvy (nebo na konci druhého roku, byla-li smlouva podepsána po 28. narozeninách hráče), nebudou uplatněny žádné sankce, pokud nebylo zanedbáno dání řádné výpovědi po posledním zápase sezóny. V takovém případě bude sankce úměrná.
   3. Klub snažící se zaregistrovat hráče, který jednostranně porušil smlouvu v obdobích definovaných v odst. 21. odst. 1, bude považován za původce (iniciátora) porušení smlouvy.
   4. Bez prejudice pro předchozí pravidla může Disciplinární komise FIFA uvalit na kluby, tam kde se to hodí, i jiné sportovní sankce, které mohou zahrnovat, ale nemají se na ně omezovat, následující tresty:
      • pokuty,
      • odebrání bodů,
      • vyloučení ze soutěží.
   Proti takovým sankcím je možno se odvolat k Rozhodčímu tribunálu pro fotbal (TAF).  

3. V případě, že je do takového porušení smlouvy zapleten manažer (agent) hráčů:
   Sankce může rovněž uvalit Komise FIFA pro status hráčů na manažery hráčů, kteří jsou zapleteni do porušení smlouvy, a sice podle Předpisů FIFA pro manažery hráčů. Proti takovým sankcím je možno se odvolat k Rozhodčímu tribunálu pro fotbal (TAF).

Článek 24

Kapitola IX. – Mechanizmus (princip) solidarity

Článek 25

1. Jestliže hráč neamatér přestoupí ještě v době platnosti smlouvy, bude část (5 %) z každé kompenzace zaplacené předchozímu klubu přidělena klubu (klubům), který se podílel (které se podílely) na tréninku a výchově hráče. Tato částka se rozdělí podle počtu let, ve kterých byl hráč v příslušných klubech registrován od svých 12 do 23 let.  

2. Podrobné informace o mechanizmu rozdělování budou uvedeny v Prováděcích předpisech, včetně disciplinárních opatření, která použije Komora FIFA pro rozhodování sporů podle čl. 42 v případě nesplnění povinnosti stanovené v předchozím odstavci.

Kapitola X. – Znovunabytí statusu amatéra

Článek 26

1. Žádný hráč, který byl registrován u některého národního svazu jako neamatér, nesmí být překlasifikován na amatéra dříve než po uplynutí 30 dnů.  

2. Tato doba začíná ode dne, kdy hráč odehrál svůj poslední zápas za klub, u kterého byl registrován jako neamatér.

Článek 27

1. Klub, ze kterého hráč neamatér odešel, nebude mít nárok na žádnou kompenzaci od nového klubu, u kterého hráč znovu nabyl status amatéra podle těchto předpisů.  

2. Jsou-li nějaké pochybnosti o tom, zda hráč, který znovu nabyl status amatéra, za svůj nový klub také jako amatér skutečně hraje, pak klub, u kterého byl registrován před znovunabytím statusu amatéra, může požádat Komisi FIFA pro status hráčů, aby tuto záležitost prošetřila a, bude-li nutno, podnikla příslušné kroky.  

3. Jestliže bude hráči do tří let ode dne, kdy znovu nabyl status amatéra, vrácen opět status neamatéra, pak klub, u kterého byl hráč registrován před znovunabytím statusu amatéra, může požádat Komisi FIFA pro status hráčů, aby prošetřila, zda je podle těchto předpisů nárok na nějakou kompenzaci.

Kapitola XI. – Ukončení činnosti

Článek 28

1. Hráč neamatér, který přestane hrát závodně fotbal, zůstane zaregistrován jako hráč v klubu národního svazu, ve kterém byl naposledy zaměstnán po dobu 30 měsíců.  

2. Tato doba začne od konce sezóny, ve které hráč přestal fotbal hrát.  

3. Klub hráče neamatéra, který přestane hrát fotbal po vypršení své smlouvy, nebude mít právo požadovat od něj odškodnění žádného druhu.

Článek 29

1. Jestliže, v době uvedené v čl. 28, odst.1, hráč neamatér, který přestal hrát fotbal, chce znovu začít hrát se stejným statusem, zůstane registrován u klubu, ve kterém byl naposledy zaměstnán, čímž tento získá nárok na kompenzaci za trénink podle výše uvedené kapitoly VII, jestliže hráč přestoupí do nového klubu před dosažením 23 let. (V případě přestupu ve stejném národním svazu budou platit národní předpisy pro kompenzaci, pokud jsou jiné).  

2. Jestliže uplynula doba uvedená v čl. 28, odst.1, pak klub, u kterého byl hráč naposledy registrován, již nebude mít nárok na žádnou kompenzaci.

Kapitola XII. – Zvláštní ustanovení

Článek 30

1. Platnost smlouvy o přestupu nebo pracovní smlouva mezi hráčem a klubem nemůže být podmiňována pozitivními výsledky lékařské prohlídky nebo získáním pracovního povolení.  

2. Budoucí nový klub hráče bude před uzavřením smlouvy požádán o provedení všech potřebných šetření, zkoumání, testů a/nebo zdravotní prohlídky (lékařského vyšetření), nebo všech patřičných kroků, jinak bude povinen zaplatit v plné výši dohodnutou kompenzaci za trénink a výchovu (a/nebo částku náležitého platu).

Článek 31

Článek 32

Článek 33

Článek 34

Článek 35

Kapitola XIII. – Uvolňování hráčů na zápasy reprezentace národního svazu

Článek 36

1. Každý klub mající uzavřenou smlouvu s hráčem, který kvůli své státní příslušnosti nemůže hrát za národní svaz, jehož je klub členem, je povinen uvolnit hráče pro národní svaz země, ve které má hráč státní příslušnost, je-li tento hráč, bez ohledu na svůj věk, ve výběru pro jeden z reprezentačních týmů svazu. Stejné ustanovení platí pro každého z hráčů klubu národního svazu, kteří jsou státními příslušníky (občany) země téhož národního svazu, jsou-li povoláni do reprezentace.  

2. Toto ustanovení platí pro zápasy vyjmenované ve sjednoceném kalendáři mezinárodních zápasů a pro jakýkoli zápas, o kterém jednotlivě rozhodne Výkonný výbor FIFA.  

3. Hráči nemusí být povinně uvolňování na přátelské zápasy naplánované na dny, které nejsou uvedeny v koordinovaném kalendáři mezistátních zápasů.  

4. Hráč musí být rovněž uvolněn na dobu přípravy (srazu). Tato doba činí:
   1. pro přátelský mezistátní zápas: 48 hodin
   2. pro kvalifikační zápas o postup do mezinárodní soutěže: 4 dny (včetně dne konání zápasu). Tato doba uvolnění se prodlužuje na 5 dnů, koná-li se příslušný zápas na jiném kontinentě než má sídlo klub.
   3. pro závěrečný turnaj mezinárodní soutěže: 14 dnů před prvním zápasem turnaje. Žádný z přátelských zápasů hraných během tohoto přípravného období se nezapočítává do pěti mezistátních zápasů uvedených v odst. 2(a). nebo osmi zápasů uvedených v odst. 3.
   V každém případě je hráč povinen se dostavit do místa konání zápasu nejméně 48 hodin před jeho začátkem.  

5. Dotyčné kluby a národní svazy se mohou, je-li to žádoucí, dohodnout na prodloužení doby uvolnění. Kde byla taková dohoda uzavřena v době přestupu hráče, musí být její kopie přiložena k certifikátu o mezinárodním převodu registrace.  

6. Každý hráč povolaný svým národním svazem podle tohoto článku začne opět plnit své povinnosti ve svém klubu nejpozději 24 hodin po zápase, na který byl povolán. Tato doba se může prodloužit na 48 hodin, jestliže se zápas hrál na jiném kontinentě než je sídlo klubu, u kterého je hráč registrován. Klub musí být písemně informován o předpokládaném odjezdu a návratu hráče deset dnů před zápasem. Včasný návrat hráče po zápase k jeho klubu musí zajistit národní svaz.  

7. Jestliže se hráč znovu neujme svých povinností u svého klubu ve lhůtě stanovené v tomto článku, zkrátí se doba uvolnění pro jeho národní svaz pro příští povolání, a sice:
   1. pro přátelský zápas: na 24 hodin;
   2. pro zápas kvalifikace: na 3 dny
   3. pro závěrečný turnaj mezinárodní soutěže: na 10 dnů
   V případě opakovaného porušení tohoto ustanovení může Komise FIFA pro status hráčů uvalit příslušné sankce, kterými mohou být, ale nemusí se na ně omezovat:
   • pokuty
   • zkrácení doby uvolnění
   • zákaz povolání pro příští zápas / zápasy.
   Hráči nesmí být povoleno zůstat se svým národním týmem v době mezi dvěma zápasy, pro které byl povolán, pokud tato doba trvá 8 dnů nebo více.

Článek 37

1. Žádný klub, který uvolní hráče podle výše uvedeného článku 36, nebude mít nárok na finanční náhradu, s výjimkou náhrady dohodnuté v případě prodloužení doby uvolnění (viz čl. 36, odst. 5).  

2. Národní svaz povolávající hráče uhradí cestovní výdaje, které hráči v důsledku povolání skutečně vznikly.  

3. Klub, u kterého je povolaný hráč registrován, bude odpovědný za jeho pojištění pro případ onemocnění a nehody (úrazu) po celou dobu jeho uvolnění včetně pojištění proti zranění utrpěnému v mezistátním zápase (zápasech), pro který (které) byl hráč povolán.

Článek 38

1. Zpravidla je každý hráč registrovaný u některého klubu povinen odpovědět kladně, když je povolán národním svazem země, ve které má státní příslušnost, aby hrál za jeden z jeho reprezentačních týmů.  

2. Národní svaz, který chce povolat jednoho ze svých hráčů hrajícího v zahraničí, to musí hráči oznámit písemně nejméně 15 dnů před datem zápasu, pro který jej povolává. Současně o tom musí být také písemně informován hráčův klub. Klub potvrdí uvolnění hráče v následujících šesti dnech.  

3. Národní svaz, který žádá k dosažení uvolnění hráče hrajícího v zahraničí pomoc FIFA, to může učinit pouze pod těmito dvěma podmínkami:
   1. o zásah musel být požádán národní svaz, u kterého je hráč registrován, ale bez úspěchu;
   2. spis musel být doručen FIFA nejméně pět dnů před datem zápasu, pro který je hráč žádán.

Článek 39

Článek 40

Článek 41

1. Jestliže některý klub odmítne hráče uvolnit nebo to opomine učinit navzdory výše uvedeným článkům 36 až 40, Komise FIFA pro status hráčů uplatní následující sankce:
   1. pokutu,
   2. napomenutí, důtku nebo distanc příslušného klubu.
    

2. Jestliže některý klub nějak poruší omezení hraní uvedené v čl. 40, Komise FIFA pro status hráčů na něj uvalí následující sankce:
   1. všechny nebo část sankcí uvedených výše v odst. 1;
   2. národní svaz, jehož je klub členem, může vyhlásit kontumační výsledek zápasu (nebo zápasů), ve kterém (kterých) tento hráč nastoupil, v neprospěch dotyčného klubu. Tento klub přijde o všechny body, které tak získal. Každý zápas odehraný pohárovým systémem bude považován za vyhraný týmem soupeře, bez ohledu na skóre.
    

3. Jestliže se některý hráč dostaví pozdě zpět ke svému klubu víckrát než jednou, tak kromě důsledků popsaných v čl.36, odst.8, může Komise FIFA pro status hráčů, ex officio nebo na žádost hráčova klubu, uvalit na hráče a/nebo jeho národní svaz další sankce.

Kapitola XIV. – Řešení sporů, disciplinární a rozhodčí systém

Článek 42

1. Bez prejudice pro právo každého hráče nebo klubu požadovat náhradu (odškodné) před civilním soudem ve sporech mezi kluby a hráči bude vytvořen systém pro rozhodování sporů a arbitráž, který mají tvořit následující složky:
   1. Smírčí prostředky, pomocí kterých bude se stranami na jejich žádost hledat levné, rychlé, důvěrné a neformální (neúřední, neoficiální) řešení každého sporu nezávislý zprostředkovatel. Takové zprostředkování nebude znamenat ani nezbytnou podmínku ani pozastavení (odložení) řešení sporu formálními (úředními) mechanizmy popsanými v odst. (b).
   2. 1. Prvky spouštějící (vyvolávající) spor (tj. zda byla porušena některá smlouva, z nebo bez oprávněného důvodu, nebo sportovně oprávněného důvodu) bude rozhodovat Komora pro rozhodování sporů Komise FIFA pro status hráčů nebo, jestliže to strany upřednostnily v písemné dohodě, nebo je to stanoveno v kolektivní smlouvě, národní sportovní rozhodčí tribunál, který tvoří členové zvolení v rovných počtech hráči a kluby a nezávislý předseda. Tato část sporu musí být rozhodnuta do 30 dnů od data předložení sporu tribunálu podle vlastní volby obou stran.
      2. Jestliže rozhodčí orgán dospěl podle odst. (i) k rozhodnutí, že byla porušena smlouva bez oprávněného důvodu nebo sportovně oprávněného důvodu, pak Komora pro rozhodování sporů musí rozhodnout do 30 dnů, zda budou uplatněny sportovní sankce nebo disciplinární opatření, které tato může uplatnit podle čl. 23. Toto rozhodnutí musí být odůvodněno, také se zřetelem k učiněným závěrům podle odst. (b) (i), a lze se proti němu odvolat podle odst. (c.).
      3. Do doby stanovené v odst. (ii), nebo ve složitých případech do 60 dnů, musí Komora pro rozhodování sporů rozhodnout všechny ostatní sporné otázky související se smluvním porušením (a zvláště finanční kompenzaci). Toto rozhodnutí musí být odůvodněno a lze se proti němu odvolat podle odst. (c).
      4. Kromě toho může Komise pro rozhodování sporů přezkoumat spory týkající se kompenzačních poplatků za trénink a bude mít diskreční právo tuto kompenzaci za trénink upravit, bude-li v kontrolovaném případě jasně nepřiměřená. Dále může Komora pro rozhodování sporů použít disciplinární opatření na základě čl. 34, odst.4 Stanov FIFA, kde tak stanoví tato pravidla nebo Prováděcí předpisy, nebo podle zvláštního písemného mandátu Komise FIFA pro status hráčů. Komora pro rozhodování sporů musí rozhodnout do 60 dnů ode dne, kdy jí byl případ předložen jedním z účastníků sporu (s výjimkou disciplinárních opatření zmíněných v čl. 23, na která se vztahuje odst. (ii). Tato rozhodnutí musí být odůvodněná, a lze se proti nim odvolat podle odst. (c).
      5. Komora pro rozhodování sporů může přiznat finanční kompenzaci a/nebo uplatnit vůči dotyčnému klubu disciplinární opatření, jestliže se podle odst. (b) (i) zjistí, že hráč ukončil svoji smlouvu s tímto klubem z oprávněného důvodu nebo sportovně oprávněného důvodu, a hráč, v důsledku procedurálních ustanovení v těchto předpisech, byl distancován na zápasy domácího (národního) šampionátu svého nového klubu. Komora musí rozhodnout do 60 dnů ode dne, kdy jí dotyčný hráč předložil případ. Toto rozhodnutí musí být odůvodněno a lze se proti němu odvolat podle odst. (c).
      6. Všechna ostatní opatření uvedená v těchto předpisech provede Komise FIFA pro status hráčů , s výjimkou opatření, která spadají do pravomoci Disciplinární komise.
      7. Všechna rozhodnutí učiněná podle těchto předpisů musí být zveřejněna.
   3. Odvolání uvažovaná v odst. (b) se budou podávat komoře Rozhodčího tribunálu pro fotbal (TAF) podle odst. 63 Stanov FIFA, bez ohledu na přísnost sankce nebo výši nějaké finanční odměny. Tuto komoru Rozhodčího tribunálu pro fotbal (TAF) budou tvořit členové zvolení v rovném počtu hráči a kluby a nezávislý předseda, v souladu se zásadami Newyorské konvence z roku 1958. Tribunál musí rozhodnout do 60 dnů nebo, ve výjimečných a zvláště složitých případech, do 90 dnů, ode dne, kdy mu byl předložen případ rozhodnutý Komorou pro rozhodování sporů podle odst (b). Tato odvolání nebudou mít odkladný účinek. Rozhodnutí tribunálu budou zveřejněna.
    

2. Smírčí prostředky uvažované v odst. 1 (a) výše bude zajišťovat FIFA. Komora pro rozhodování sporů podle odst. 1 (b) výše bude ustavena při Komisi FIFA pro status hráčů. Jednací (procesní) řád Komory pro rozhodování sporů je uveden v Prováděcích předpisech a občas jej může přezkoumat Komise FIFA pro status hráčů.  

3. Dříve než Komise pro rozhodování sporů dospěje ke svému rozhodnutí podle odst 1 (b) výše, musí se zeptat na názor národního svazu, u kterého byl hráč registrován před vznikem sporu.

Článek 43

Článek 44

XV. – Závěrečná ustanovení

Článek 45

Článek 46

Ve svém současném znění nabývají nové předpisy platnosti dva týdny ode dne, kdy je FIFA oficiálně sdělí národním svazům, a nejpozději 1. září 2001.

Pro smlouvy mezi hráči a kluby uzavřené před 1. zářím 2001 bude i nadále platit předchozí verze těchto předpisů, která nabyla účinnosti 1. října 1997, pokud se kluby a hráči výslovně nedohodnou, že jejich smlouvy podepsané po 5. červenci 2002 budou řízeny těmito předpisy.